JAK IDENTIFIKOVAT RŮZNÉ ŠKŮDCE?
Na naší planetě je opravdu obrovské množství různých druhů škůdců, kteří mohou způsobit veliké škody na naší zelenině, ovoci i okrasných rostlinách, jak na rostlinách venkovních, tak i na bytových. Většině rostlin chybí zejména v zimním období ideální podmínky pro zdravý růst. Tyto oslabené rostliny pak podlehnou škůdcům snadněji. Nejznámějšími škůdci u nás jsou: puklice, červce, svilušky, molice, mšice, třásněnky a padlí. V zimě nespí a právě v tomto období mají ráj, protože suché prostředí a teplé podmínky v bytech i domech jim naprosto vyhovují. Zima je dost dlouhá na to, aby se namnožili na další rok dopředu. V květináči škůdci nakladou vajíčka a objeví se larvy. Dalším důležitým faktorem je to, že v zimním období jsou dny krátké a množství slunečních paprsků je minimální. Z tohoto důvodu bývají rostliny velmi často oslabené, vybledlé a ochablé. Některé rostliny jako sukulenty, kaktusy, citrusy, oleandr a mnoho dalších tropických rostlin potřebují pro úspěšné pěstování během zimy chladné podmínky, snížení teploty. Pokojové rostliny a palmy, které jsou mrazuvzdorné, snášejí minusové teplotní hodnoty, jsou to například Trachycarpus Fortunei, Trachycarpus Wagnerianus, Trachycarpus Princips, Trachycarpus Takil, rod Chamaerops Humilis, Jubaea Chilensis a mnoho dalších. Existují palmy, které potřebují střední teploty mezi +5C°až - 15C° a existují rostliny, které potřebují teplotu nad +20C°. Pro tyto čtyři skupiny platí bohužel to, že mohou kdykoliv tito stejní škůdci napadnout vaše rostliny, ať už jsou venku na zahradě nebo přemístěné na zimu dovnitř, do domu.
Oslabené rostliny škůdcům snadno podlehnou a pokud na to nepřijdete brzy, vaše rostliny mohou uhynout velmi rychle.
ZDE je odkaz na všechny výše uvedené palmy:
http://www.palmyazahrady.cz/s/2/9/rostliny/mrazuvzdorne-palmy/
V tomto článku se budeme věnovat běžným škůdcům, které máme všichni jak v bytě, tak i na zahradě.
Uvádím stručný seznam škůdců.
Puklice jsou škůdci připomínající malé „pokličky“. Jsou hnědé o velikosti mezi 2 – 4mm. Najdete je přisáté na různých částech rostliny, na vrchní i spodní části listu, na kmenu, i v hlíně u kořenu uvnitř květináče. Tito škůdci vysávají z rostliny výživu a na rostlině zanechávají medovici, kterou vylučují. Výživa je nezbytná pro rostlinu, aby mohla žít zdravě, a pokud ji nemá, tak postupně začnou listy žloutnout, následně schnout a pak může rostlina uhynout. Většinou puklice zůstávají přisáté na jednom místě. Tito škůdci nakladou až pár set tisíc vajíček během jednoho roku, aby zaručily další vývoj svému potomstvu. Larvy, které se vylíhnou, se pak rozlezou a rozmístí po celé rostlině, kde se usadí a najdou svůj trvalý pobyt. V případě, že se tomuto škůdci podaří namnožit se ve větším měřítku, tak nemá problém, aby se přesunul do větší vzdálenosti, kde napadne další rostliny v pokoji nebo ve skleníku. A pak už nastává fáze celoplošného postřiku a celoplošná likvidace tohoto nezvaného hosta.
Molice je hmyz, který je asi 1,5 - 2mm velký, vypadá, jako by byl obalený moukou. Tělíčko tohoto miniaturního hmyzu pokrývá jemný pudr, který si vytváří ve voskových žlázách na zadečku a rozprašuje ho po celém těle. Mladí jedinci mohou mít nažloutlou barvu. Jak vyrostou, tak mají dva páry křídel, které jsou pokryty bílými voskovými šupinkami. Dospělí jedinci i nymfy škodí tím, že sají výživu z rostliny na spodní straně listu, kde také můžeme najít jejich vajíčka, která mají černou barvu, nebo bezkřídlé larvy nebo dokonce dospělé okřídlené jedince. Nejvíce se jim líbí ve sklenících. Tak jako puklice i molice zanechávají neboli vylučují lepkavou medovici na listy, které zanechávají černé. Při jakémkoliv vyrušení se dospělé molice okamžitě rozlétávají po okolí a zůstanou jen larvy, které ještě neumí lítat, ale i tak se umí velmi dobře schovat na méně dostupných místech, abychom je nemohli začít likvidovat. Dospělí jedinci mají krátký život a především se snaží zajistit další generace. Početné množství larev však saje velmi intenzivně a napadené rostliny vadnou a usychají velmi rychle.
Svilušky neboli „sviluška chmelová“, což je nejznámější druh svilušky u nás, je velmi drobný, světle žlutý nebo i červený oválný roztoč či brouk o velikosti kolem 0,5 mm. Nesmíme se nechat oklamat jejich názvem, jelikož tento roztoč je velmi schopný napadnout velkou řadu rostlin - od různé zeleniny, jako například papriky, cukety, okurky, fazole, rajčata - a mnoho dalších druhů zeleniny. Co se týče okrasných rostlin, tak je schopná napadnout různé palmy, gerbery, fíkusy, kaktusy, karafiáty a všechny lilkovité rostliny a je schopná je kompletně zlikvidovat během pár týdnů. Vyskytují se převážně na mladých částech rostlin, zejména na spodní části listu, jako molice nebo puklice. Napadená místa okamžitě začnou blednout a vysají veškeré barvivo z listu (chlorofyl). Když je rostlina velmi těžce napadená, tak se vytvářejí na listech pavučiny a právě tyto pavučinky chrání svilušku od nebezpečných chemických insekticidů, takže je velmi těžké ji odstranit.
Červci - na světě existuje asi 2 250 druhů červců, z toho v ČR žije asi 150. Jsou to rostlinní parazité a na první pohled vypadají jako malá bílá „vatička“ o velikosti od 2 do 5mm, kteří se většinou schovávají v úžlabí listů, stonků, v substrátu a na kořenech. Tato vata je jen jakýsi obal, který produkují tito parazité na svoji ochranu. Parazit je oválný, bělavý a může mít i rudé zbarvení. Červci na rozdíl od puklic nezůstávají přisátí na jednom místě na listu. Neustále se pohybují a vyhledávají další potravu u rostlin i ve vzdálenějším okolí. Jsou velmi nebezpeční tím, že se zaboří hluboko do květináče na kořeny a likvidují rostlinu ze spodní části, takže je ani nemusíte vidět. Nezjistíte to dřív, pokud rostlinu nevytáhnete z květináče ven. Tito červci jsou taktéž schopní kompletně zlikvidovat rostlinu během pár týdnů, pokud je rostlina silně napadená. Napadnou kořenový systém rostliny a rostlina umírá daleko rychleji, než kdyby byly napadeny pouze listy. Tento roztoč taktéž produkuje medovici.
Mšice jsou postrachem všech zahrádkářů a bohužel patři do skupiny škůdců, kteří jsou neodbytní. V Evropě je přes 850 druhů mšic. Jsou bílé, černé, zelené, oranžové, jednobarevné i dvoubarevné. Jsou veliké 4 – 6mm. Tito škůdci škodí jak nadzemním, tak i podzemním částem rostlin a nejvíce se přisávají na spodní část listu neboli na vrub listu a sají z nich šťávu a výživu. Škodí přenosem viróz, případně i vylučováním medovice, tj. sladký povlak na listech, na kterém se postupně rozrůstají houbové choroby. Že je vaše rostlina napadená mšicemi, poznáte podle lepkavých listů, které se začnou kroutit, jsou ochablé a ztrácejí barvu. Pokud se jedná o venkovní rostlinu, je na ní mnoho mravenců. Mravenci se totiž živí medovicí. Za rok mají mšice 6 - 16 generací, což jsou stovky tisíců až pár milionů jedinců. Důležité je, abyste se mšicemi začali preventivně zápasit už na podzim a v předjaří a to tak, že zryjete půdu, čímž zničíte kukly a larvy, které přezimovaly. Měli byste i pohrabat a zlikvidovat spadané listy zasažené mšicemi a to v průběhu celého roku. Pokud však budete dbát na to, aby vaše rostliny byly zdravé a měly dostatek výživy během vegetačního období, tak pravděpodobnost, že právě vaše rostliny budou napadeny škůdci, bude minimální. Zdravé rostliny nelákají mšice a molice tak jako rostliny nezdravé.
Třásněnky jsou o velikosti 1,5 mm, jsou dlouhé, štíhlé a ploché. Své jméno dostaly podle svých úzkých křídel, která mají na svém konci dlouhé chlupy(třásně). Dospělé třásněnky mají čtyři lehoučká křídla, jejich larvy žijí převážně v poupatech a v květech. Rozšiřují se letem na krátké vzdálenosti. Mají různou barvu od šedé po žlutou nebo hnědou. Dvě až tři generace třásněnek žijí ve venkovních podmínkách během jedné vegetace, ale ve skleníku mohou mít až 6 generací. Že je vaše rostlina napadená, poznáte podle toho, že místa na listech jsou stříbřitá, později začnou žloutnout, deformovat se a následně usychají. Poupata a květy mohou opadat dříve než obvykle. Některé listy po napadení zbělají. Na poškozených místech můžeme nalézt i drobné černé kupky, to je trus třásněnek. Třásněnky jsou přenašeči virů. Tyto viry způsobují značnou ztrátu úrody a nelze je léčit.
Padlí je v podstatě choroba, která je způsobena mikroskopickými houbami. Její spóry létají vzduchem, usadí se na listech, klíčí tam a vytvoří podhoubí. Většina hub potřebuje pro klíčení vlhkost, ale ne práškové padlí, které bují pouze na suchém listí. Je velmi hojně rozšířena a může napadnout široké spektrum pokojových, polních, skleníkových, balkónových i zahradních rostlin a plodin. Existuje několik konkrétních druhů padlí, převážná většina nese název podle nejčastěji poškozované rostliny, jako například: „Padlí na okrasných rostlinách“, „Americké padlí angreštové“, „Padlí azalek“, „Padlí révové“, „Padlí jabloní“, „Padlí okurky“ atd. Jak poznáte, že právě ta vaše rostlina je napadená padlí? Na vrchní straně listů se tvoří bílý plísňový práškový povlak. Skvrny jsou nejprve žlutohnědé, pak šedočerné a listy mají méně paprsčité okraje. Choroba se nejvíce šíří koncem léta, v období velkých teplotních výkyvů.
Plísně milují vlhkost na rozdíl od padlí. Její spóry se přichytí na vlhkém listí a pronikají hluboko do rostlinných pletiv přes průduchy, zatímco padlí se tvoří na vrchní části listu. Plíseň napadá zadní stranu listu, kde houba vytvoří šedofialové podhoubí. Mezi ohrožené rostliny patří ředkvičky, křen, černý kořen, hlávkový salát, polniček, hrášek, špenát, cibule a vinná réva. Existuje několik preparátů na likvidaci těchto hub, ale ne každý preparát je vhodný pro každou houbu neboli plíseň. My používáme univerzální postřik na všechny rostliny, včetně agáve, jmenuje se „ ROVRAL – AQUAFLO.“ Tento roztok používáme už řadu let a opravdu působí moc dobře na většinu plísňových a houbových onemocnění. V případě, že i tento výrobek vám nezabere na rostlinu, tak je potřeba kontaktovat odborníka. Doporučujeme napadené listy okamžitě odstřihnout a rostlinu přihnojit draslíkem. Pokud vaše rostliny jsou silně napadeny, tak je můžete ošetřit přípravkem „Discus, Ortiva nebo Zato.“
Výše uvedení škůdci a choroby jsou ty nejběžnější, které se vyskytují u nás v ČR a SR. Samozřejmě, že existuje daleko více druhů různých škůdců.