Tato juka nemá přirozený výskyt nikde v přírodě, jelikož se jedná o křížence nejpravděpodobněji aloifolia x filamentosa nebo aloifolia x flacida.
Tato juka tvoří kmínek maximálně 1,2 metru vysoký a někdy se i větví. Růžice jsou tvořeny tmavě zelenými listy, někdy i s modravým či se stříbřitým nádechem. Tyto listy jsou maximálně 100 cm dlouhé a 5 cm široké. Většinou kvete v dubnu až květnu, ale jsou známy i případy kvetení v září a říjnu. Tato juka se místy vyskytuje i v zahradách v České republice. Mnohdy si to jejich majitelé ani neuvědomují, jelikož ji nijak nechrání před vlhkem během zimního období. Proto pravidelně vždy po několika letech vymrzá a následně obrazí z kořene. Pravděpodobně nějakou souhrou náhod (prudké oteplení, prudké ochlazení po deštivém počasí, apod.).
Jeden pěstitel z Prahy ji pěstuje v květináči již 20 let a na zimu ji dává jen pod přístřešek (viz obrázky výše). Mrazuvzdornost tohoto druhu tudíž odhadujeme i za předpokladu zajištění sucha okolo -25°C.
Velmi doporučujeme výsev tohoto exempláře do volné půdy v ČR.