Dicsonia antarctica snáší krátkodobé teploty do -12°C, max. výška do 15 m
Popis rostliny
Dicksonia patří k impozantně vypadajícím kapradinám. Je původem z Nového Zélandu, Austrálie, konkrétně ze států Nový Jižní Wales, Victoria a z Tasmanie. Některé druhy tohoto rodu předvádějí svou krásu v mnoha zahradách nejen v tropických, ale i subtropických oblastech.
Časem Dicksonia dorůstá do výšky až 15 metrů. Její kmen připomíná palmy. Kmen je tvořen ze vztyčeného oddenku, který je značné chlupatý, zvláště ve spodní části. Listy jsou velké, až 5 metrů dlouhé. S dicksonií antarktickou se v Evropě můžeme setkat například ve Velké Británii, Holandsku, Belgii, Německu, dokonce i v Česku, kde ji někteří pěstitelé zkoušejí nechávat přes zimu i venku. Nejlepší podmínky má však ve Velké Británii, kde je vhodné oceánické klima, jen občas s mírnými mrazy.
Z vrcholu kmene se rozkládají dvakrát i vícekrát zpeřené listy, které mohou zastínit plochu několika čtverečních metrů. Procházka pod stromovitými kapradinami je skutečným zážitkem.
Dicksonia antarctica snese teploty i -12°C, listy však omrznou dříve. Nicméně v našem klimatu se nemůže pěstovat venku, pokud nemá přístřešek nebo skleník s vytápěním a naprosto suchou půdu. Nesnáší silnější mráz a vysušující vítr.
Doporučujeme dobře zvážit koupi této finančně náročné stromovité kapradiny, pokud si nejste jisti, zda ji udržíte při životě. Nedávejte ji do teplého prostoru vytápěného běžnými radiátory. Stromovité kapradiny vyžadují světlé stanoviště bez prudkého slunce, s vyšší vlhkostí vzduchu, která však nemá být při chladném přezimování příliš vysoká. Kromě toho tyto kapradiny potřebují hodně volného prostoru k plnému vývinu listů.
Nádoba pro její pěstování může být poměrně malá, je však nutná pravidelná zálivka.
Kapradině se nejlépe daří ve vyrovnané zemině střední vlhkosti, při středních hodnotách teploty a na dostatečném čerstvém vzduchu. Během léta se může pěstovat venku jen v místech velmi dobře chráněných před větrem a sluncem. V létě mají rády denní zálivku do středu rostliny neboli do srdíčka. Srdíčko nesmí vyschnout, jinak rostlina uhyne. V našich podmínkách ji můžeme pěstovat i jako přenosnou rostlinu. Od konce dubna do začátku října ji necháme „letnit" venku v polostínu, půdu udržujeme stále vlhkou. Na zimu ji umístíme do chladnější místnosti, ve které se teplota pohybuje kolem 15°C.
